Neschopenka ve zkušební době – z čeho se vypočítá nemocenská v novém zaměstnání?

<span>Na placenou neschopenku je nárok i v novém zaměstnání, i během zkušební doby. Pokud není možné nemocenskou vypočítat z aktuální výplaty, tak se výpočet provádí z pravděpodobného příjmu. Ve zkušebce je nárok jak na náhradu mzdy za nemoc (prvních 14 dní) tak i na nemocenské dávky (od 15 dne).</span>

Na placenou neschopenku je nárok i v novém zaměstnání, i během zkušební doby. Pokud není možné nemocenskou vypočítat z aktuální výplaty, tak se výpočet provádí z pravděpodobného příjmu. Ve zkušebce je nárok jak na náhradu mzdy za nemoc (prvních 14 dní) tak i na nemocenské dávky (od 15 dne).

Onemocnět se dá kdykoliv. Klidně i po pár dnech v novém zaměstnání. Neschopenka hned na začátku zkušební doby, určitě není nic příjemného, ale stává se to. A rozumný zaměstnavatel by to měl pochopit.

Jak je to s nárokem na neschopenku ve zkušební době? A z čeho se vypočítá nemocenská, když jste v novém zaměstnání jen pár dní, a ještě jste nedostali ani první výplatu?

Nárok na placenou neschopenku je hned od prvního dne v novém zaměstnání

Zatímco pro nárok na podporu v nezaměstnanosti, se musí odpracovat minimálně 12 měsíců, pro nárok na mateřskou minimálně 9 měsíců a pro nárok na důchod minimálně 35 roků, tak u placené neschopenky není v podstatě žádná minimální odpracovaná doba.

U zaměstnanců (v pracovním nebo služebním poměru), vzniká účast na nemocenském pojištění hned při nástupu do nové práce. Pozor ale na to, že nestačí jenom samotný podpis pracovní smlouvy, ale je nutné zahájení výkonu práce.

Zjednodušeně řešeno, je nutné přijít do nové práce, „odpíchnout“ si začátek první směny, dojít na pracoviště, a pak můžete jít marodit. A bude nárok na neschopenku a nemocenskou. Je už celkem jedno, jestli začnete marodit hned první den, nebo až za týden.

Jak se vypočítá nemocenská v novém zaměstnání

Při neschopence ve zkušební době, pokud máte v novém zaměstnání odpracováno jen pár dní, je to ale trochu složitější s výpočtem nemocenské.

Pro výpočet nemocenské, nemá žádný význam, kolik jste brali v předchozí práci, nebo kolik byla vaše podpora v nezaměstnanosti (pokud jste před nástupem do nové práce byli na Úřadu práce).

Nemocenská se nepočítá ani z rodičovské, nebo z jiných podobných příjmů, které jste mohli mít před nástupem do nové firmy.

V případě, že se náhrada mzdy nebo nemocenské dávky nedají vypočítat z aktuální výplaty, tak se výpočet provádí trochu jinak.

Výpočet náhrady mzdy za nemoc (prvních 14 dní) ve zkušební době

Prvních 14 dní, platí nemocenskou firma. První dva týdny, je nárok na nemocenskou od zaměstnavatele, která se obvykle vypočítá z průměrného výdělku.

Výpočet neschopenky od zaměstnavatele, tedy vychází z hrubé mzdy – viz kalkulačka pro výpočet náhrady mzdy za nemoc.

Pokud je ale v novém zaměstnání odpracováno méně než 21 dní, tak se nedá použít průměrný výdělek. V takovém případě, se pro výpočet neschopenky použije pravděpodobný výdělek.

Viz paragraf 355, zákoník práce:

§ 355 Pravděpodobný výdělek

(1) Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek.

(2) Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

Velmi zjednodušeně by se dalo říci, že se nemocenská vypočítá z toho, co máte uvedeno v pracovní smlouvě jako mzdu, není to ale příliš přesné.

Přesný postup, jak se vypočítá pravděpodobný výdělek, by měl být upraven v interních předpisech zaměstnavatele.

Při výpočtu se může zohlednit i to, kolik berou další zaměstnanci na stejné pracovní pozici (nebo zaměstnanci vykonávající práci stejné hodnoty). Dále by měl být zohledněn i obvyklý objem přesčasové práce v dané firmě a další faktory.

Výpočet nemocenských dávek (od 15 dne dále) ve zkušební době

Budete-li nemocní déle než 2 týdny, pak můžete mít nárok i na nemocenské dávky. Ty obvykle platí stát (ČSSZ). Zde se podmínky pro výpočet řídí zákonem o nemocenském pojištění.

Výpočet nemocenských dávek, se také obvykle provádí na základě hrubé mzdy (z vyměřovacího základu) – viz kalkulačka pro výpočet nemocenské.

A opět platí, že pokud se nemocenská nedá vypočítat ze skutečného příjmu (z výplaty v novém zaměstnání), tak se vychází z pravděpodobné částky.

Viz paragraf 18, odstavec 5, zákon o nemocenském pojištění:

(5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v tomto kalendářním měsíci. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v tomto kalendářním měsíci.

Výpověď během neschopenky ve zkušební době

Pozor také na to, že za běžných podmínek, sice nemůžete během neschopenky dostat výpověď. To ale tak úplně neplatí ve zkušební době.

Máte-li v novém zaměstnání sjednánu zkušební dobu (není to povinné), tak může být pracovní poměr ukončen téměř kdykoliv (ať už ze strany firmy, nebo i z vaší strany).

Výjimkou je pouze prvních 14 dní, kdy je zaměstnanec na neschopence. První dva týdny neschopenky, nesmí být ukončen pracovní poměr (platí to jen ve zkušební době, po skončení zkušební doby jsou odlišné podmínky pro výpověď během nemocenské). Od 15 dne, už ale firma může oznámit, že s vámi ruší pracovní smlouvu.

Sice můžete být i dále na neschopence (a bude dále nárok na nemocenské dávky), pracovní poměr ale skončí, a vy pak po skončení neschopenky, budete muset jít na Úřad práce.