Kdo má nárok na stravenky pro zaměstnance? Musí zaměstnavatel přispívat na stravování?

Kdo má nárok na stravenky pro zaměstnance? Musí zaměstnavatel přispívat na stravování?

Nárok na stravenky není stanoven v žádném zákonu. Zaměstnavatel musí pouze umožnit stravování. Nemá povinnost stravování zajistit nebo na něj jakkoliv přispívat. Na stravenky tedy není nárok, a nedají se vymáhat. Stravenky také mohou dostávat jen někteří zaměstnanci (pravidla stanovuje zaměstnavatel).

Je povinností zaměstnavatele, dávat svým zaměstnancům stravenky? A pokud ano, tak v jakých případech? Mají na stravenky nárok i zaměstnanci na dohodu DPP nebo DPČ? A co nový stravenkový paušál?

Může si zaměstnanec vybrat, že chce místo stravenek dostávat peníze navíc k výplatě (stravenkový paušál)? Jaké jsou podmínky, pro příspěvek na stravování od zaměstnavatele, v roce 2024? Jaká je minimální cena stravenky v roce 2024?

Musí zaměstnavatel přispívat na stravování? Mám nárok na stravenky?

Mnoho lidí žije v omylu, že zaměstnavatel má povinnost, přispívat jim na stravování. Domnívají se, že právě z toho důvodu většina zaměstnavatelů nabízí stravenky, nebo jinou formu příspěvku na stravování (provoz závodní jídelny nebo nově i stravenkový paušál).

Je to ale omyl. Zákoník práce, neukládá zaměstnavateli žádnou povinnost, aby zaměstnancům zajišťoval stravování nebo na něj přispíval (stranou ponechme stravné, při služební nebo pracovní cestě, což je něco jiného).

Zaměstnavatel má podle zákoníku práce (paragraf 236, zákon číslo 262/2006 Sb.), pouze povinnost umožnit zaměstnancům stravování. Což znamená, že jim musí umožnit vzdálit se z pracoviště v době pracovní přestávky (aby se mohli najíst v nějakém stravovacím zařízení) nebo vytvořit prostor pro konzumaci jídla (svačinový koutek, jídelna apod.).

Takže zaměstnavatel svou povinnost splní už jen tím, že je v prostorách nějaké místo, kde se můžete najíst. Cokoliv navíc – závodní jídelna, stravenky nebo stravenkový paušál, je tedy už rozhodnutím zaměstnavatele, které se nedá vymáhat.

Zákoník práce mluví pouze o tom, že pokud to je dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu zaměstnavatele, pak zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům stravování.

Mám nárok na stravenky? Může dát zaměstnavatel stravenky jen některým zaměstnancům?

Jak již bylo uvedeno výše, na stravenky není nárok podle nějakého ustanovení v zákonu. Zaměstnavatel se tedy může sám rozhodnout, zda zaměstnancům stravenky bude poskytovat nebo nebude (může to být pochopitelně dojednáno i v kolektivní smlouvě, či jinde).

Zaměstnavatel si také může sám stanovit pravidla a podmínky, za kterých bude stravenky zaměstnancům poskytovat. Může tedy rozhodnout, že stravenky budou dostávat jen zaměstnanci na hlavní pracovní poměr, kdežto zaměstnanci na dohodu mimo pracovní poměr je dostávat nebudou.

Nebo může rozhodnout, že stravenky budou dostávat jen zaměstnanci, kteří odpracují alespoň 8 hodin (a u kratších úvazků poskytovány nebudou).

Pokud se zaměstnavatel nedopustí diskriminace jednotlivých zaměstnanců (nebo skupin zaměstnanců), pak může stravenky dávat jen některým zaměstnancům.

Jaká je minimální výše příspěvku na stravování (minimální cena stravenky)?

Opět zopakujeme, že na stravenky není nárok. Není tak ani stanovena nějaká minimální částka (cena stravenky, kterou by musel zaměstnanec dostat).

Minimální cena stravenky, se spíše odvíjí od toho, co je daňově výhodné pro zaměstnance. Část z hodnoty stravenky si zaměstnavatel může dát do nákladů a snížit si tak daně. Od aktuálních pravidel pro rok 2024, se pak odvíjí i „minimální“ a „maximální“ cena stravenky v tomto roce.

V roce 2024, je maximální příspěvek na stravování 70% z částky 166 Kč na den, tj. 116,20 Kč. Z této částky se neplatí odvody státu, a je to tedy „čistý“ příjem navíc.

Limit od 116,20 Kč za jednu směnu platí jak pro stravenky, tak i pro stravovací paušál. Pouze při delší směně, může být nárok i na dvě stravenky nebo na dvojnásobný stravovací paušál).

Pokud by zaměstnavatel poskytoval stravenky ve vyšší hodnotě (což klidně může, není stanoven maximální limit), tak se vše nad tuto částku musí zdanit.

Stravenky, stravenkový paušál nebo závodní jídelna?

Zaměstnavatel vám také nemusí poskytovat jenom stravenky. Zákon připouští i jiné formy „příspěvku na stravování“. A to jak ve formě přímého finančního příspěvku (stravenkový paušál) nebo i ve formě nepeněžitého plnění (závodní stravování).

Opět platí, že to je pouze na zaměstnavateli, pro jakou formu „příspěvku na stravování“, se rozhodne. Mohou to být jak stravenky, nebo stravenkový paušál nebo závodní stravování.

Zaměstnanec také nemá možnost si vybírat, zda chce raději stravenky nebo stravenkový paušál. Nebo dotovanou závodní jídelnu.

Zaměstnavatel má ale možnost, různým skupinám zaměstnanců, poskytovat různé formy příspěvku na stravování. Například tak, že na jednom pracovišti zaměstnavatele je závodní jídelna a tom druhém, zaměstnanci dostávají stravenky nebo stravenkový paušál.

Zaměstnanec má pouze možnost, neformálně sdělit co by preferoval. Pokud svoji vůli takto projeví více zaměstnanců, může to zaměstnavatel zohlednit (jiná je pak situace v zaměstnání, kde jsou odbory, které mají širší možnosti vyjednávání).

Co je výhodnější – stravenky nebo peníze (stravenkový paušál)?

Stravenkový paušál, je poměrně nová záležitost, která začala platit od začátku roku 2021. Zaměstnavatel má nově možnost, namísto stravenek (které mají jen omezení použití), dát zaměstnancům finanční příspěvek („na stravování“) k výplatě.

Příspěvek na stravování (stravenkový paušál), nepodléhá placení daní, a neplatí se ani sociální či zdravotní pojištění. Jsou to tedy čisté peníze navíc, k výplatě.

Stravenkový paušál také nepodléhá exekuci. A především, tyto peníze, mohou zaměstnanci použít, na cokoliv chtějí. Nejsou limitováni jen na restaurace, nebo na maximálně 5 stravenek na jeden nákup apod. Nemusí řešit omezenou dobu platnosti stravenek.

Další užitečné tipy