OSVČ může mít nárok na mateřskou (peněžitou pomoc v mateřství), jenom pokud si platí dobrovolné nemocenské pojištění. Minimální částka je v roce 2024 ve výši 216 Kč. To by pak měl OSVČ ale jen minimální mateřskou ve výši 5 550 Kč za měsíc (za 30 dní).
Pokud se vám v roce 2024 narodí dítě, tak by vás mohlo zajímat, jak je to s nárokem na dvě hlavní dávky v souvislosti s těhotenstvím, porodem a následnou péčí o dítě. Je to peněžitá pomoc v mateřství („mateřská“) a rodičovský příspěvek („rodičovská“).
Peněžitou pomoc v mateřství nedostává automaticky každý. Pro nárok na tuto dávku musí být splněny různé podmínky. Ta hlavní podmínka pro nárok na PPM, zahrnuje minimální dobu účasti na nemocenském pojištění. Pro zaměstnance i OSVČ to je nejméně 270 dní.
Rodičovský příspěvek naopak dostane téměř úplně každý (jsou jen výjimky, kdy na rodičovskou není nárok). Od 1. 1. 2024 se rodičovská zvýší na 350 tisíc korun (525 tisíc na dvojčata).
Pokud pracujete v „normálním“ zaměstnání, pak za vás obvykle platí nemocenské pojištění zaměstnavatel (výjimkou jsou některé dohody DPP nebo DPČ).
Živnostníci si oproti zaměstnancům musí platit nemocenské pojištění sami. Aby to nebylo jednoduché, zatímco placení sociálního a zdravotního pojištění je ze zákona povinné, u nemocenského pojištění je platba dobrovolná.
Aby měla OSVČ nárok na peněžitou pomoc v mateřství, musí si nemocenské pojištění platit alespoň 9 měsíců (270 dní) za poslední dva roky (a z toho nejméně 6 měsíců/180 dní za poslední rok), před nástupem na mateřskou.
Z toho vyplývá, že začít si platit nemocenské pojištění jako OSVČ, až ve chvíli kdy žena zjistí, že je těhotná, je už pozdě.
Vzhledem k délce těhotenství a vzhledem k tomu, že nástup na mateřskou je v době 6 – 8 týdnů před porodem, je nutné, aby bylo nemocenské pojištění placeno už před začátkem těhotenství. U mateřské pro OSVČ, je tedy nutné plánovat dopředu.
Základní parametry jsou zde stejné jako u zaměstnanců:
O tom, na kolik peněz máte od státu nárok během mateřské, rozhoduje to, jak vysoké nemocenské pojištění si platíte. Zjednodušeně se dá říci, že čím vyšší nemocenské pojištění si platíte, tím je vyšší i mateřská. Můžeme si to ukázat na dvou příkladech:
Minimální nemocenské pojištění je v roce 2024 ve výši 216 Kč. Při takto nízké platbě na NP, je vyměřovací základ 8000 Kč. To znamená, že peněžitá pomoc v mateřství by při minimální platbě na nemocenské pojištění byla stejná (srovnatelná), jako u zaměstnance s hrubou mzdou 8000 Kč měsíčně:
Nemocenské pojištění si můžete platit i vyšší. Maximální částka vyplývá z toho, jak vysoké si platíte zálohy na sociální pojištění (jaký máte stanoven vyměřovací základ):
Pokud byste si ale chtěli platit nemocenské pojištění ve výši cca 3612 Kč, pak byste museli adekvátně zvýšit i platby na sociální pojištění na částku cca 39 tisíc Kč měsíčně. Takže ve výsledku to, co byste dostali jako mateřskou, byste nejprve museli státu odvést v rámci plateb na sociální pojištění (resp. reálně byste státu odvedli více, než kolik by následně byl příjem z mateřské).
Tj. pro OSVČ platí, že není možné mít vysokou mateřskou, a přitom platit nízké sociální a nemocenské pojištění. Pokud chcete mít v budoucnu vysokou (vyšší) mateřskou, pak je nutné předem odvádět státu více peněz.
Na rodičovský příspěvek je nárok buď po skončení nároku na mateřskou (peněžitou pomoc v mateřství), nebo po narození dítěte. Pokud OSVČ neměl nárok na PPM, pak si může zvolit rodičovský příspěvek do výše 13 000 Kč měsíčně. Pak by se mu částka 350 tisíc korun vyplácela postupně, cca 27 měsíců.
V roce 2024 dochází ke zvýšení celkové částky – rodičovský příspěvek se od 1. 1. 2024 zvyšuje o 50 000 Kč (na 350 000 Kč pro jedno dítě nebo na 525 000 Kč u dvojčat nebo vícerčat).
Na zvýšenou rodičovskou, je nárok u dětí, které se narodí v roce 2024. Maximální doba, po kterou je následně vyplácen rodičovský příspěvek, se současně zkracuje na 3 roky.